Terapeutické účinky čokolády
O blahodárných vlastnostech čokolády se toho spoustu napsalo v 17. a 18. století. Poukazovalo se na víru Aztéků v moc čokolády a její vyznavači i výrobci ji prohlašovali za účinný prostředek proti vyčerpání a slabosti. Vojáci, učenci i duchovní ji používali k podpoře vytrvalosti v dlouhých obdobích fyzické, intelektuální či duševní zátěže. Dnes víme, že to jsou tuk a karbohydráty obsažené v čokoládě, které dodávají tělu energii, a že obsah tuku znamená, že čokoláda je trávena pomalu a udržuje tak pocit plnosti a nasycení. Obsah železa, které pomáhá dopravovat kyslík do mozku, je považován za příčinu větší duševní aktivity, i když tato informace musí být teprve prokázána.
Nutriční analýza
Ačkoli platnost analýzy živin může být sporná, pokud neznáme obsah kakaové sušiny nebo značku u konkrétní čokolády, ze srovnávací tabulky nahoře vidíme, že hořká čokoláda, považovaná příslušníky "čokoládové profese" za nesrovnatelně kvalitnější, si nevede tak dobře, jak by se mohlo očekávat. Protože hořká čokoláda neobsahuje mléko, má zhruba jen poloviční obsah bílkovin ve srovnání s bílou a mléčnou čokoládou a výrazně méně vápníku. Protein je životně důležitý pro růst, obnovu a udržování tělesné hmoty; vápník je důležitý pro stahování svalů včetně těch, které uvádějí v činnost srdce, a také pro správnou funkci nervové soustavy, aktivitu enzymů a srážení krve. Hořká čokoláda obsahuje poněkud méně tuku, jehož spotřebu je nám doporučováno omezovat, a je na prvním místě v obsahu karbohydrátů, hořčíku (je nepostradatelnou složkou našich tělesných buněk a působí při uvolňování energie z potravy), železa (nezbytné pro tvorbu červených krvinek a pro roznášení kyslíku po těle) a niacinu (podporuje uvolňování energie z potravy). Hořká čokoláda rovněž obsahuje o trochu méně kalorií. Bílá čokoláda, někdy odborníky zavrhovaná, obsahuje více vápníku, zinku, karotenu a riboflaminu (vitaminu B2), než čokoláda hořká.
Přirozený stimulant
Vedle známějších výživných složek obsahuje čokoláda také určité druhy alkaloidů - organických látek nacházejících se v rostlinách, které mají na tělo značný vliv. Nejdůležitější z nich je theobromin, podporujících činnost ledvin, jako mírný močopudný prostředek. Čokoláda stimuluje také centrální nervový systém, s účinky podobnými kofeinu, jenž je v ní též přítomen. Theobromin je v kakaovém bobu obsažen asi ze dvou procent a asi 200 mg se dostane do tabulky čokolády. Obsah kofeinu je mnohem menší - kolem 25 mg na tabulku, zhruba jedna čtvrtina množství obsaženého v šálku čerstvé kávy.
Čokoláda a myšlení
Otázka, zda čokoláda je či není návyková látka, vždy vzbuzuje ostré diskuse. Někteří historikové zabývající se sociologií dokonce vyprávějí o návyku na čokoládu a následných trestných činech spáchaných kvůli uspokojení stále rostoucí potřeby. Francouzský expert na dietetiku Mechel Montignac ve své knize z roku 1991 Dine Out and Lose Weight dokonce radí: "Dejte si pozor a omezujte se, protože čokoláda má návykový charakter. Abyste měli svůj ´čokoholismus´ pod kontrolou, vypijte velkou sklenici vody." Linda Henlyová, současná americká spisovatelka, rozhodně doporučuje, aby osobnosti náchylné k používání návykových látek uspokojovaly své potřeby čokoládou, uvádí, že její přednosti mnohonásobně převýší přednosti všech ostatních látek: "Čokoláda vás neotupí a nezpitomí. Nezničí vaši schopnost řídit stroje … Čokoládu nemusíte pašovat přes hranice … Její držení, dokonce její držení za účelem prodeje je naprosto legální."
Někteří lékařští experti věří, že theobromin a kofein v čokoládě jsou důvodem jejích takzvaných návykových vlastností, ale může to být také přítomnost jiné substance jménem fenyletylalanin. Tato látka patří do skupiny chemikálií známých jako endorfiny, které mají podobný účinek jako amfetamin, jehož je fenyletylalanin příbuzný. Jakmile se endorfiny uvolní do krevního běhu, zlepší náladu a vytvoří pozitivní energii a pocity, od štěstí až po euforii, jaké zažívá běžec či cvičenec aerobiku. Fenyletylalanin se v přirozené formě vyskytuje také v lidském těle. Rovněž bylo zjištěno, že jeho množství v mozku se zvyšuje, prožíváme-li stav, kterému se říká "zamilovanost", což bezpochyby dokazuje, proč máme takový opojný pocit, když konzumujeme výbornou čokoládu.
Čokoláda jako lék
Čokolády se používalo jako léčebného prostředku už ve 4. století, kdy Mayové poprvé začali pěstovat kakaovník. Aztékové prohlašovali čokoládu za účinný prostředek proti vyčerpání a slabosti. Čokoláda má blahodárný vliv na lidský organismus nejen pro svůj lahodný chuťový profil, ale i pro své uklidňující účinky. Například kardinál Mazarin tišil svůj vztek čokoládou a cestoval výhradně se svým osobním výrobcem čokolády. Němci po léta čokoládu označovali jako lék a v Německu byla prodávána jen v lékárnách. Ve Francii byla oceňována pro svou výživnou hodnotu. Byla též považována za afrodiziakum a hluboký zdroj inspirace Vědecké výzkumy potvrdily, že čokoláda v přiměřeném množství prospívá zdraví. Jsou to tuk a karbohydráty dodávající tělu energii.
Čokoláda je trávena pomalu a udržuje tak pocit plnosti a nasycenosti. Obsah karbohydrátu, hořčíku a niacinu působí při uvolňování energie z potravy. Protein je důležitý pro růst a obnovu tělesné hmoty, vápník pro stahování svalů, aktivitu enzymů a srážení krve atd. Další významnou složkou je theobromin, podporující činnost ledvin a kofein stimulující centrální nervový systém. V dnešní době, kdy se čokolády a polevy vyrábějí nejen z kakaového másla, ale i ze ztužených rostliných tuků, sledujeme množství trans nenasycených mastných kyselin, které má být v náhradních rostliných tucích co možná nejnižší.
